Kronika Tří - Dëmon 9.část - Legenda o Durotarovi

Legenda o Durotarovi

Vysoký, tmavý muž se sehnul pod velikou rostlinou a pomalu přenesl váhu z nohy na nohu a dával si pozor, aby nenadělal žádný hluk. Už dva dny pronásledoval zvěř směrem na sever, po východním břehu jezera Äldö. V ruce držel dlouhý luk a na zádech měl v kusu kůže několik jednoduchých šípů.

Durotar, První Člověk byl vytvořen z čisté energie Aleou. Už třicet let vládl jedinému kmeni Prvních Lidí na planetě. Měl v sobě, stejně jako čtyři jeho společníci a jejich pět žen určité schopnosti, které do nich Alea vložil. Tyto schopnosti se ale zatím neprojevily.

Těchto deset lidí založilo první kmen, který se rozrostl na padesát lidí. Byli to odolní lidé a v chladném podnebí jezera Äldö se jim dařilo dobře.

Teď ale měli nedostatek masa a tak se Durotar se svými náčelníky vydal na lov vysoké zvěře. Stopy se dělily a tak se i muži rozdělili. Predátoři tu žádní nebyli, utekli na jih a na východ.

Durotar se po dalších dvaceti krocích zarazil  zaposlouchal se. Lesem se neslo neznámé hučení a do těla mu narazily první akustické vlny. Vyhlédl za kmenem velkého stromu. Strnul.

Uprostřed mýtiny stál Démon. Prvotní Démon, Vládce, Bahamut. Byl to vysoký drak s dlouhými kožnatými křídly a drápy velkými jako Durotarova ruka. Velká trojúhelníkovitá hlava se zuřivě otáčela. Kolem Bahamuta kroužil Stínový duch. Bahamut se po něm uhnal, ale drápy prošly skrz přízrak.

Bahamut byl rozzuřený k nepříčetnosti. Durotar instinktivně vycítil, že mu musí pomoci. Bylo to jako intuice. Vyšel zpoza stromu a přišel k Stínovému duchu, který se zastavil a podíval se na něj. Bahamut sekl ocasem,ale ducha to nijak nevzrušilo. Durotar věděl, co má se Stínovým duchem dělat. Byly to duše zemřelých, které se potulovaly po lese a hledaly Cestu. Bylo jich tu hodně a Durotar a jeho čtyři společníci je dokázali dostat na správnou Cestu.

 Zvedl dva prsty – palec a ukazováček, roztáhl je a přitiskl Stínovému duchovi na čelo. Pak pronesl: „Höll Fëmö, hënn ël iöl ödënillë ü sviü.“ – Najdi Cestu, ať je přímá a milosrdná. Stínový duch se rozplynul, zhmotnil a pak zmizel ve veliké spirále. Durotar se za ním díval, dokud se celá mýtina neponořila do ticha.

Za ním si Bahamut odfrkl. Otočil se k němu. Démon promluvil temným hlasem Počátků, až se země chvěla a stromy ohýbaly. Byl to jazyk Stvoření, nejsilnější ze všech jazyků.

„Ty jsi Durotar, První Člověk, stvořený námi a Aleou. Děkuji ti za to, že jsi Stínového duch poslal na správnou Cestu, se mnou nechtěl komunikovat. Celý tento svět se změnil od našeho doletu.“

„Ty jsi zase Vládce Prvotních Démonů Bahamut. Těší mě,“ uklonil se Durotar.

„Máš dobré způsoby, Durotare, ale ty ti nepomůžou ve všem. My jsem nejsilnější magické bytosti ve Vesmíru, stvořeni Aleou jako Dokonalá rasa. Proto se k nám už nikdy nepřibližuj.“

„Mám spíš strach, abyste se vy nepřiblížili k nám. Můj kmen by to vyděsilo.“

„Dávám ti své slovo, Slovo Prvotního Démona, nesmazatelný závazek.“

Bahamut se mocným rozmachem zvedl do vzduch a se zábleskem zmizel. Durotar si prohlédl mýtinu a našel tam hromadu masa. Usmál se a vrátil se ke kmeni. Vyprávěl jim tu příhodu a nakázal jim, ať se v ten směr nikdy nevypravují.

To bylo první setkání s Prvotními Démony. Další nastalo pod deseti letech, kdy se obloha zatáhla. Durotarův kmen měl už pře sto obyvatel, začali lít železo a vyrábět první meče. Dohlížel na ně totiž Saalabucha, Bůh Válek a Ostrea, Bohyně Světla. Ti na doporučení Aley urychlili vývoj tohoto kmene.

Obyvatelé vybíhali, muži se chápali mečů a kopí a spěchali s Durotarem pryč. Jako pohroma se přihnali Draci, kteří hledali Prvotní Démony. Bahamut proti nim shromáždil své Démony a střetli se spolu na Pláních Bitev. Durotar a jeho kmeny byli svědky té bitvy. Země se otevřela pod náporem energie. Démoni vrhali obrovské koule energie mezi draky, ale bylo jich žalostně málo.

Dračí mágové je postupně sevřeli a pokusili se je poslat do jiné dimenze, což je jediný způsob, jak se Prvotního Démona zbavit.

Tehdy slétl z nebe Bahamut a rozdrtil dva dračí mágy. Za ním se zformovali temní lovci draků, démoničtí válečníci a mágové. Draci se na ně vrhli a zatlačili je až k propasti Nicoty. Tehdy se Durotar rozhodl. Napadl draky zezadu a zabil jejich mágy. Draci se otočili a udeřili na ně. Durotar a jeho společníci byli stvořeni jako polobohové a draků čelili. Bahamut nasbíral síly a udeřil na draky magickou silou, která rvala zemi na kusy a házela je vysoko do vzduchu. Pak zaútočili svými magickými čepelemi a draky rozdrtili. Bahamut osobně srazil jejich velitele na zem a roztrhal ho na kousky.

Pak se mezi nimi zjevil Alea a pronesl proroctví jazykem Stvoření.

„Tento svět bude vždy spjat s Prvotními Démony. Dokud nezmizí Démoni v nicotě, bude existovat navždy, jako démoni. Vy, lidé, vyvolte pět mužů ze svého středu  mezi nimi jednoho. Ten bude obdařen kouzelnými schopnostmi, které mu propůjčí Démoni. Vy, Démoni budete vázáni slibem poslušnosti, jestli vás někdo z lidí porazí. Po celou dobu Věků budou jen dva, kteří to dokážou, udělají to, když se otevřou brány Temnot potřetí.“

Pak lidé vyvolil svých pět náčelníků. Prohnaný Lich chtěl získat moc Démonů, ale tu dostal Durotar. Lich se stáhnul a zasil semínka nedůvěry. Démoni zmizeli a Alea také.

Lich se nakonec odtrhl a odešel na východ, kde byly Brány Temnoty.  Aladeilon, moudrý a nestranný soudce odplul na jih přes moře. Silný Kerebon odešel na sever a největší válečník všech dob Iwë odešel na západ, ale zůstal blízko Durotara, který dál střežil průsečík všech světových stran – jezero Äldö.